Japonský meč - historie, konstrukce a péče...
Samurajský meč - katana je považována za nejdokonalejší typ chladné zbraně typu meče. Katana vyrobená proslulým mistrem má nesmírnou hodnotu a Japonsko má seznam 900 těch nejvýznamnějších, které nelze vyvážet mimo jejich zemi. Z rovného oboustranně broušeného čínského meče „Tai Chi“ vznikl zakřivením čepele s pouze jedním ostřím první japonský meč „Tachi“ zhruba v 10. stolení, dlouhá podoba japonského meče pro boj ve zbroji z koně se nazývá „o Dachi“. Od 15. století používali samurajové katanu, v překladu „jméno pána“. Ta je oproti Tachi méně zakřivená, nosí se ostřím nahoru a tasí se se shora dolů. Katana byla symbol postavení samurajů a jejich hlavní zbraní. Byla nošena v páru nazývaném „Daisho“ společně s krátkým mečem „Wakizaši“. Třetí ještě kratší osobní zbraní stejné konstrukce je „dýka“ asi 30 cm dlouhá, nazývaná „Tanto“. Součástí meče mohla být i malá čepel „kozuka“ a jehlice do vlasů „kogai“ zasunutá v „Saya“ vedle meče.
Zkušební sek „tameshigiri“ bylo původně testování zbraně sekem, které dokazovalo kvalitu zbraně. Sekalo se do bambusu obaleného slámou anebo řídce dokonce i do těla skutečných lidí z řad popravené spodiny. V dnešní době se používá namočená rohož vyrobená z rýžových stébel.
Typy čepelí
Odstín modré představuje tvrdost oceli, nejtmavší představuje nejtvrdší ocel, nejsvětlejší představuje nejměkčí ocel (např. tmavě modrá může představovat AISI 1095, středně tmavá AISI 1060 a nejsvětlejší AISI 1045, u nefunkčních replik se používá čepel Maru z oceli 440A).
Nejjednodušší typem dnes běžně vyráběné čepeli je Maru z jednoho druhu tvrdé oceli, někdy překládané. Spíš dříve používaný typ čepeli je Kobuse u které je měkčí ocel uzavřena ze tří stran tvrdší ocelí, někdy překládanou. Dnes asi nejrozšířenější skládanou čepelí je Sanmai u které je tvrdší střední plát ze dvou stran obalen měkčí často překládanou ocelí. Čepel Honsanmai má díky měkké oceli ve hřbetu čepeli zlepšenou pružnost. Čepel Shihozume má měkké jádro již zcela uzavřeno i na hřbetu. Konstrukčním vrcholem je čepel typu Soshu Kitae, která je tvořena celkem 7 vrstvami a ovládají ji jen ti nejlepší mistři!
Péče o meč
Abychom zabránili znehodnocení funkčního japonského meče korozí, je nutné se o něj starat! Řap (nakago), tj. čepel zasunutá v rukojeti se nečistí a pokud se na něm usadí rez, je žádoucí a neodstraňuje se. Při čištění meče dbejte zvýšené opatrnosti, abyste nezranili sebe ani nikoho z okolí.
Dá se koupit originální souprava na čištění v krabičce jako je na obrázku, ta obsahuje:
Olej – originálně magnóliový olej, ten lze nahradit směsí kvalitního panenského olivového oleje s hřebíčkovým olejem v poměru 3:1, přičemž hřebíčkový olej působí proti napadení saya červotoči.
Čistící prášek (utchiko) - palička obsahující jemný prášek, získaný z jemně rozemletého kamene.
Pracovní ubrousky – vhodné ubrousky pro čištění, leštění a nanášení oleje. Originálně je to rýžový papír, ten lze nahradit jemným papírovým ubrouskem či měkkým kousek látky.
Nástroj na demontáž rukojeti (mekugi-nuki) – minikladivečko s trnem, slouží pro vytlačení a zpětné zatlučení bambusových kolíků (meguki).
Plastový kontejner – poslední vyobrazená součást originální sady slouží k odkládání použitých ubrousků.
Postup čištění:
· Důkladně setřete z čepele olej a možné nečistoty hadříkem pouze k tomuto určeným.
· Aplikujte utchiko jemným poklepáváním o čepel po celé délce z obou stran a také na hřbet. Stírejte prášek čistým hadříkem k tomu určeným vždy směrem od habaki ke hrotu. To se opakuje, dokud není čepel čistá, minimálně však 5x. Vyvarujte se kolmým tahům a krátkým tahům na jednom místě, protože prášek zanechává stopy a tak by mohlo dojít k nežádoucímu poškrábání meče.
· Znovu naneste hadříkem tenký souvislý olejový film, tak aby olej nestékal. Po nanesení oleje se čepele nedotýkejte ani na ni nedýchejte.
· Pokud jste meč před čištěním rozebrali, složte ho, ale pozor na správné umístění součástek!
· O něco měkkého vyklepte ze saya případné třísky, které se tam mohly vytvořit manipulací s mečem.