Jedovatí hadi mají z živočichů, kteří dokáží způsobit smrt člověka přímo, suveréně nejvíce lidských obětí. Jedovatí hadi neloví člověka jakou svou kořist, ale brání se v sebeobraně či reagují na vyprovokování. Níže je uveden přehled nejnebezpečnějších hadů z pohledu celkového počtu obětí, pro doplnění uvádím i nejnebezpečnější hady z pohledu úmrtnosti po uštknutí. To jak je had v reálném životě člověku z pohledu celkového počtu obětí nebezpečný není dáno zdaleka jen jeho jedovatosti, ale důležitý je souhrn aspektů:

• útočnost
• jedovatost
• množství vpraveného jedu do uštknutí
• úmrtnost při neléčeném uštknutí a existence protijedu
• pravděpodobnost setkání s člověkem...

Nejvíce obětí mají jednoznačně zástupci tzv. velké čtyřky nebezpečných hadů jižní Asie. Do velké čtyřky patří Zmije paví, Zmije řetízková, Bungar modravý a Kobra Indická. Velký počet obětí má také africká zmije útočná. Z pohledu úmrtnosti po uštknutí navíc ve spojení s útočností má nejhorší pověst Mamba černá, která má ovšem oproti hadům velké čtverky a zmiji útočné zanedbatelný počet obětí. Nejjedovatějším hadem světa je australský Taipan menší, teoreticky by jed z jednoho uštknutí dokázal zabít 100 lidí, ovšem žádný smrtelný útok nebyl zatím zaznamenán. Velmi nepříjemné je být uštknutý bungarem páskovaným, protože úmrtnost i při léčených uštknutí je asi 50 %.

Nejnebezpečnější hadi světa z pohledu počtu obětí:

Zmije paví - nejvíce obětí ze všech hadů na světě, předpokládá se tisíce ročně. Zmije paví obývá jižní Asii a částečně i Afriku. Smrtelnost je asi 30 % neléčených uštknutí, protijed by se měl pro úspěšnou léčbu aplikovat do hodiny po uštknutí, ovšem vzhledem k velkému počtu útoků v zemích se špatnou dostupností lékařské péče, zapříčiňuje, že má tento had nejvíce obětí. Zmije paví je nejmenší z hadů velké čtyřky, obvykle dorůstá jen 60 cm, je tedy malá a nenápadná. Loví hlodavce, kteří žijí poblíž lidí, tím se zmije dostává nechtěně často do kontaktu s lidmi.  

Zmije paví (Saw-scaled viper or carpet viper, Echis carinatus, Asie a Afrika)

Zmije řetízková – jeden z hadů s největším počtem obětí jdoucí k tisíci ročně. Had z velké čtyřky, nejnebezpečnějších hadů jižní Asie (převážně část incidentů je na území Indie). Tato zmije je méně jedovatá než kobra indická či bungar páskovaný, ale za to má mnohem více jedu. Dorůstá průměrné délky 120 cm, ke smrti tímto hadem může dojít na septický šok (lidově otravu krve) po 1 až 14 dnech.

Zmije řetízková (Russell’s Viper, Doboia russelli, Asie)

Bungar modravý - další had velké čtyřky. Průměrná délka je asi 1 m. Oběti umírají za 6 až 8 hodin, léčba musí začít co nejdříve, smrtelnost neléčených případů je cirka 75 %.

Bungar modravý (Common krait, Bungarus caeruleu, Asie)

Kobra indická - poslední had s velké čtyřky nejnebezpečnějších hadů jižní Asie. Říká se jí také brejlovec díky kresbě na krku, která připomíná brýle. Dorůstá do 2 metrů. Fatální následky uštknutí se mohou dostavit do jedné hodiny.

Kobra indická (Indian Cobra, Naja naja, Asie)

Zmije útočná - nejvíce obětí v Africe, má na svědomí mnohem více obětí než mamba černá, z cirka 1000 obětí v Africe má na svědomí více jak polovinu. Smrtelnost uštknutí je pod 50 %, ale má poměrně hodně útoků na člověka a ve spojení se špatnou dostupností lékařské péče jsou smrtelné útoky časté. Další nebezpeční hadi Afriky jsou např. bojga africká, kobra kapská, kobra egyptská, zmije gabunská, mamba zelená a také zde žije zmije paví, had s nejvíce oběťmi na světě, i když nejvíce obětí má bezesporu v Indii.

Zmije útočná (Puff adder, Bitis arietans, Afrika a Asie)

Křovinář sametový - má nejvíce obětí jižní a střední Ameriky, pravděpodobně blížící se tisíci obětí ročně. To je díky rychle působícímu jedu, léčba je možná, ale musí se začít včas. Obývá hojně plantáže, kde loví hlodavce, je bohužel nenápadný a lehce se přehlédne. Pokud napadený přežije, může se u něj projevit odumření tkáně zasažené oblasti, někdy i s nutností amputace končetiny.

Křovinář sametový (common lancehead, fer-de-lance, Bothrops atrox, střední Amerika)

Nejnebezpečnější hadi světa s pohledu smrtelnosti uštknutí:

Mamba černá – je mnohými považována za nejnebezpečnějšího hada světa budícího opravdový respekt. Ač je Mamba černá v žebříčku jedovatosti na 14. místě, lidi obvykle nenapadá, vyhýbá se jim a reportovaných úmrtí je relativně málo (do 10 ročně), přesto je to had s nejhorší pověstí ze všech hadů. To je dáno tím, že pokud se dostane do úzkých, začne být velmi agresivní, zaujme bojovou polohu, otevírá tlamu s černou výstelkou, vše doprovází silné syčení, což nahání hrůzu. Pokud uštkne a neaplikuje se protijed, úmrtnost je blízká 100%. Smrtící účinek jedu mamby se zpravidla projeví od 15 minut do 3 hodin. Mamba černá dorůstá 3 metrů, má štíhlé tělo a je považován za nejrychleji se pohybujícího hada světa, dokáže vyvinout rychlost až 20 km/h. Mamba zelená, příbuzná mamby černé je také velmi nebezpečná.

Mamba černá (Black Mamba, Dendroaspis polylepis, Afrika)

Black Mamba by Nick Evans (Mamba černá nemusí být vždy černá)

Taipan velký - označovaný často jen Taipan je 4x méně jedovatý než Taipan menší, ovšem má velké jedové žlázy a úmrtnost po neléčeném uštknutí je přes 90 %, počet zaznamenaných útoků na lidi je naštěstí minimální.

Taipan velký (Coastal Taipan, Oxyuranus scutellatus, Austrálie)

Taipan menší – potenciálně nejnebezpečnější had světa. Taipan menší je nejjedovatějším hadem světa, jed z jeho uštknutí by dokázal zabít 100 lidí anebo 250 tisíc myší. Jeho uštknutí by mohlo zabít člověka už za 45 sekund. Podmiňovací způsob je u tohoto hada na místě, žije totiž v řídce obydlených oblastech jihozápadního Queenslandu v Austrálii, nepovažuje se za útočného a dosud není žádné uštknutí člověka taipanem menším zaznamenáno. Během roku mění barvu, typicky má tmavší hlavu než tělo.

Taipan menší (Inland Taipan, Oxyuranus microlepidotus, Austrálie)

Bungar páskovaný – je nejjedovatějším hadem Asie, smrtelnost uštknutí 50 % i při podání protijedu, k úmrtí dochází po 6 až 8 hodinách.

Bungar páskovaný (Many banded krait, Bungarus multicinctus, Asie)

Prevence a první pomoc

První pomoc při uštknutí jedovatým hadem:

• uklidnit poraněného a zajistit, aby se co nejméně hýbal, nejlépe, aby si lehl a zůstal nehybně ležet!!!
• zavolat rychlou záchrannou službu, volání provádí pokud možno druhá osoba, postižený by se zbytečně nežádoucím způsobem rozrušoval, lékaři sdělit kdy k uštknutí došlo, jméno hada (chovatelé by měli sdělit nejlépe latinský název) anebo se alespoň pokusit popsat hada (kresba na těle, barva, velikost, země původu a podobně).
• aplikovat bandáž a znehybnit končetinu, obvaz se utahuje umírněně jako u vyvrtnutého kotníku, pak celkově končetinu znehybnit jako při zlomenině pomocí dlahy, ruku dát do šátku. Tím se bude jed pomaleji a pozvolněji šířit do organizmu.
• další pomoc do příjezdu rychlé záchranné služby, pokud postiženému jeho stav nebraní pít, podává se mu velké množství tekutin, nejlépe vlažné vody, kontrolujeme životní funkce postiženého, hlavně dýchání, pokud by došlo k jeho selhání, zahájíme umělé dýchání z plic do plic (to se může stát zejména u kober, mamb, bungarů…).
  Ránu rozhodně nerozřezáváme, nevysáváme z rány jed, postižené místo neochlazujeme, neumíváme, končetinu nezaškrcujeme! Nepodáváme alkohol, kafe ani čaj. U těchto činností riziko zhoršení stavu daleko převyšují možný přínos!
  Pokud je někdo při čekání na rychlou záchrannou službu lékařsky vzdělaný nebo má s uštknutím zkušenosti a ví, co dělát, je možné podat ještě před příjezdem vhodný medikament (adrenalin, antihistaminika, kortikosteroidy) hlavně v připadě silné reakce postiženého na jed. Je nutné lékaře na tyto léky po příjezdu upozornit. 
• při zasažení oka plivající kobrou je nutné co nejdříve odstranit z oka co nejvíce jedu než se vstřebá! Okamžitě po zasažení se začíná provádět masívními výplachy oka po dobu minimálně 20 minut, použijeme, co máme k dispozici, vodu, fyziologický roztok anebo jinou vhodnou kapalinou jako je mléko, studený čaj, limonáda bez bublinek, pivo a pokud nic takového není tak i sliny či moč! Postižený není většinou sám schopen oko otevřít, proto musí s výplachy většinou pomoci druhá osoba. Po té vyhledat lékařské oční ošetření.

--------------------------------------------------

Další poznámky pod čarou:

U hadů je pod čarou uvedeno spoustu dalších hadů, kteří ač nebezpečností zaostávají za hady z přehledu těch nejnebezpečnějších (viz výše), jsou člověku stále významně nebezpeční či se u nich nebezpečnost přehání a nebo se s nebezpečnými hady pletou. Někteří další nebezpeční hadi Austrálie jsou uvedeni v samostatném článku nebezpeční živočichové Austrálie.

Pakobra východní - nejvíce obětí v Austrálii, pakobra východní je druhý nejjedovatější suchozemský had světa. Žije téměř po celé Austrálii, je útočný a člověku nebezpečný, smrtelnost po neléčeném uštknutí je cirka 10 až 20 %, ale vzhledem k velkému počtu uštknutí má na svědomí v Austrálii společně se svými rodovými sourozenci více jak polovinu obětí, to ovšem znamená jen něco přes 0,25 člověka ročně a to je v porovnání s celkovým počtem obětí hadů světa celkem málo.

Pakobra východní (Eastern Brown Snake, Pseudonaja textilis, Austrálie)

Kobra královská - je to nejdelší jedovatý had světa s potenciálně velmi silným jedovým účinkem díky velkému množství jedu, který dokáže do oběti vpravit, dokáže zabít i slona do cirka 3 hodin. Člověka dokáže zabít do 30 minut, to je ovšem velmi výjimečné, většinou napadení uštknutí přežijí, protože kobra vpraví obvykle do rány jen malé množství jedu.

Kobra královská (King Cobra, Ophiophagus hannah, Asie)

Chřestýš diamantový – nejvíce obětí v USA, smrtelnost uštknutí je asi 20 %, dostupnost séra zajišťuje, že smrtelných případů je minimum. U chřestýšů a křovinářů může výjimečně dojít k velkému odumření tkáně, podobně jako u pavouka poustevníka. Z ostatních chřestýšů je životu nebezpečný např. chřestýš západní (Crotalus atrox) a chřestýš mohavský (Crotalus scutulatus). Nejvíce uštknutími v severní Americe má na svědomí ploskolebec americký, ovšem smrtelnost uštknutí je vzácná.

Chřestýš diamantový (Diamondback rattlesnake, Crotalus adamanteus, severní Amerika)

Křovinář aksamitový – v místě výskytu střední Amerika a sever jižní Ameriky velmi nebezpečný křovinář, křovináři se označují chřestýšovití hadi (Pitvipers) jižní Ameriky. Smrtelnost uštknutí není velká a úspěšnost léčby pří včasném podání séra je velmi dobrá. U chřestýšů a křovinářů může dojít k velkému odumření tkáně, podobně jako u pavouka poustevníka. Hodně uštknutí má také Křovinář žararaka, ovšem smrtelnost je velmi malá pod 1% a léčba velmi úspěšná.

Křovinář aksamitový (terciopelo, fer-de-lance, Bothrops asper, střední a jižní Amerika)

Vodnář kobří, mořští hadi jen výjimečně způsobí smrt člověka, pokud se tak stane, tak většinu má na svědomí právě vodnář kobří (přes 90 %). Tento vodnář obývá hlavně pobřeží jižní Asie, hlavně Indie, dokáže vydržet pod vodou asi 5 hodin a potopit se až do 100 m, živí se rybami. Je na rozdíl od ostatních mořských hadů agresivní a uštknutí bývá i smrtelné.

Vodnář kobří (Beaked sea snake, Enhydrina schistosa)

Zmije růžkatá - nejnebezpečnější had Evropy, představuje v některých oblastech potenciální nebezpečí, v minulosti na Balkáně byly mezi pastevci hojné smrtelné útoky tímto hadem. Podobá se zmiji obecné, má navíc jen nápadný růžek.

Zmije růžkatá (Horned viper, Vipera ammodytes, Evropa)

Foto (zdroj): www.herpetofauna.at

Zmije obecná - jediný potenciálně nebezpečný had žijící na území české republiky. Má na hřbetě většinou typickou tmavou klikatou čáru, ovšem např. u černé formy (prester) a červené formy (chersea) klikatá čára zaniká, pak lze zmiji od užovek rozpoznat podle zorniček, zmije ji má vždy štěrbinovitou, zatímco ostatní čeští hadi ji mají kulatou. Samec je často zbarvený spíš do šeda a samice spíš do hněda, není to však pravidlem. Samice dorůstá do délky cirka 75 cm samec jen 60 cm. Ročně jsou sice zaznamenány desítky uštknutí, smrtelné jsou jen velmi výjimečně pro děti či oslabené jedince. Smrtelný případ v ČR se vyskytne obvykle jednou za desítky let.

Zmije obecná - zbarvení typičtější pro samce (Common European adder or viper, Vipera berus, Evropa)

Foto (zdroj): www.chainofbeauty.wordpress.com

Zmije obecná - zbarvení typičtější pro samice (Common European adder or viper, Vipera berus, Evropa)

Foto: Konrad Mebert

Zmije obecná černá forma (Vipera berus prester)

Foto (zdroj): www.markvartice-unas.cz

Zmije obecná červená forma (Vipera berus chersea)

Foto: Tomáš Klacek

Vlnožil Duboisův podle některých zdrojů nejjedovatější mořský had světa. Není příliš agresivní, aktivní je hlavně v noci. S nebezpečností pro člověka pro něj platí to samé co pro vodnáře belcherova.

Vlnožil Duboisův (Dubois' seasnake, Aipysurus duboisii)

Vodnář Belcherův - některé prameny udávají, že je nejjedovatější had světa je právě tento mořský had s LD 50s rovno 0,00025 mg/kg, to by znamenalo 100 jedovatější než Taipan menší, ovšem jíní tento údaj zpochybňují a udávají LD 50s pouze 0,155 mg/kg. Ať je to s jedovatostí vodnáře Belcherova jakkoliv, má pro uštknutí člověka malá ústa a málokdy člověka dokáže uštknout, nejsou příliš agresivní a pokud už uštknou, nejčastěji rybáře vytahující sítě, jed ze ¾ případů vůbec do uštknutí nevpraví a pokud ve zbývající ¼ jed uštknutí obsahuje, je ho většinou tak malé množství, že uštknutí není smrtelné. To platí i pro většinu ostatních mořských hadů s výjimkou vodnáře kobřího, který je poměrně nebezpečný. 

Vodnář Belcherův (Faint-banded Sea snake, Hydrophis belcheri)

Velmi známými jedovatými hady jsou korálovci. Uštknutí tímto hadem může být pro člověka životu nebezpečné, není ovšem útočný a smrtelných případů je známo velmi málo. Velmi podobní hadi korálovců jsou korálovky, to jsou ovšem neškodní užovkovití hadi. V drtivé většině případů lze rozeznat korálovku a korálovce podle kombinaci proužků, u korálovky dva černé proužky ohraničují jeden světlý (např. žlutý), zatímco u jedovatého korálovce dva světlé (např. žluté) pruhy ohraničují jeden černý.

Jak rozlišit korálovce a korálovku po anglicku...

Korálovec - jedovatý

Korálovka - nejedovatá

LD 50s - index LD (z anglického Lethal dose - smrtelná dávka) se v případě hadů používá ve variantě LD50 - to je označení dávky, po které uhynulo 50 ze 100 pokusných myší, kterým byla látka podána. Asi v současnosti nejserióznější určení toxicity jedu hadů. Nejčastěji se používá podkožní (subcutaneous) aplikace jedu injekcí, alternativou pro hadí jed je také nitrožilní (intravenous) metoda.  Je nutné si ovšem uvědomit, že citlivost myší na jed může být odlišná od citlivosti člověka, dále toxicita přímo neurčuje nebezpečnost hadů, jak bylo psáno výše.

Nejjedovatější suchozemští hadi dle indexu LD 50 s (podkožní varianta aplikace jedu):

1. Taipan menší (Inland Taipan, Oxyuranus microlepidotus, Austrálie)               0,025 mg/kg
2. Pakobra východní (Eastern Brown Snake, Pseudonaja textilis, Austrálie)       0,036 mg/kg
3. Taipan velký (Coastal Taipan, Oxyuranus scutellatus, Austrálie)                    0,106 mg/kg
4. Bungar páskovaný (Many Banded Krait, Bungarus multicinctus, Asie)           0,108 mg/kg
5. Kobra konžská (Christy's Water Cobra, Boulengerina christyi, Afrika)            0,120 mg/kg
6. Pakobra černá (Peninsula Tger Snake, Notechis ater niger, Austrálie)           0,131 mg/kg
7. Kobra jezerní (Banded water cobra, Boulengeria annulata, Afrika)                  0,143 mg/kg
8. Zmije paví (Saw-scaled viper or carpet viper, Echis carinatus, Asie a Afrika)    0,151 mg/kg
9. Kobra filipínská (Naja philippinensis, Asie)                                                    0,160 mg/kg
10. Pakobra černá (Western Tiger snake, Notechis ater occidentalis, Austrálie)    0,194 mg/kg
11. Chřestýš tygří (Tiger rattlesnake, Crotalus tigris, Amerika)                             0,210 mg/kg
12. Pakobra páskovaná (Tiger snake, Notechis scutatus, Austrálie)                      0,214 mg/kg
13. Kobra čínská (Chinese cobra, Naja atra, Asie)                                               0,290 mg/kg
14. Mamba černá (Black Mamba, Dendroaspis polylepis, Afrika)                          0,320 mg/kg
15. Chapel island (Tiger snake Notechis ater serventyi, Austrálie)                         0,338 mg/kg
16. Chřestýš mohavský (Mojave rattlesnake, Crotalus scututatus, Amerika)          0,340 mg/kg
17. Bungar modravý (Common or Indian Krait, Bungarus caeruleus, Asie)              0,365 mg/kg
18. Kobra stepní (Desert cobra, Walterinnesia aegyptia, Afrika)                            0,400 mg/kg
19. Kobra indická (Spectacled cobra, Naja naja, Asie)                                          0,450 mg/kg
20. Pakobra ozdobná (Gwardar/Western brown snake, Pseudonaja nuchalis, Austrálie)0,473 mg/kg

Někteří další jedovatí suchozemští hadi:

21. Smrtonoš zmijí (Death Adder, Acanthophis antarcticus, Austrálie)                     0,500 mg/kg

26. Zmije řetízková (Russell’s Viper, Doboia russelii, Asie)                                      0,750 mg/kg

29. Kobra egyptská (Egyptian cobra, Naja haje, Afrika)                                          1,150 mg/kg

30. Korálovec žlutavý (Common coral snake, Micrurus fulvius, Amerika)                  1,300 mg/kg

31. Zmije útočná (Puff adder, Bitis arietans, Afrika a Asie)                                      1,400 mg/kg

32. Kobra královská (King Cobra, Ophiophagus hannah, Asie)                                1,700 mg/kg

33. Pakobra australská (King brown or Mulaga, Pseudechis australis, Austrálie)      1,940 mg/kg

46. Zmije obecná (Common European adder or viper, Vipera berus, Evropa)             6,450 mg/kg

47. Zmije růžkatá (Horned viper, Vipera ammodytes, Evropa)                                   6,590 mg/kg

58. Chřestýš diamantový (Diamondback rattlesnake, Crotalus adamanteus, Amerika)14,600 mg/kg

62. Křovinář aksamitový (Fer-de-lance, Bothrops asper)                                           22,000 mg/kg

Mořští hadi jsou taktéž velmi jedovatí (dle LD 50s), ale většinou ne příliš nebezpeční:

1. Vlnožil Duboisův (Dubois' seasnake, Aipysurus duboisii)                              0,044 mg/kg
2. Vodnář dvoubarvý (Yellow-bellied sea snake, Pelamis platura)                       0,067 mg/kg
3. Vodnář Peronův (Horned sea snake, Acalyptophis peronii)                            0,079 mg/kg
4. Vodnář černopáskový (Black-banded Sea Snake, Hydrophis melanosoma)    0,111 mg/kg
5. Vodnář kobří (Beaked sea snake, Enhydrina schistosa)                               0,112 mg/kg
6. Vodnář Belcherův (Faint-banded Sea snake, Hydrophis belcheri)                  0,155 mg/kg

Rozšíření hadů na světě:

suchozemští hadi tmavě červeně a mořští hadi světle červeně

Mapa počtu jedovatých uštknutí (nikoli obětí) za rok:

Nejrizikovější je Jihovýchodní Asie, následuje střední Afrika a pak jižní a střední Amerika

Hadi škrtiči - za zmínku stojí i velcí škrtiči, kteří mohou být potenciálně nebezpeční, ovšem vraždící predátoři lidí to nejsou. Zabití člověka velkým škrtičem je výjimečné. Na druhou stranu pokud na člověka zaútočí mohou ho pak velcí škrtiči také sežrat. Nejdelším hadem světa je Krajta mřížkovaná s doloženou délkou 9,76 metrů, ovšem na nejnebezpečnějšího škrtiče je považována anakonda velká, u které je doložená hmotnost až 300 kg a délka 8,46 m, jsou ovšem neověřitelné zprávy o daleko větších anakondách o délce až 40 m, je vypsána odměna, pokud bude doložena existence anakondy delší než 10 m.

Anakonda velká (Anaconda, Eunectes murinus)

Zdroje:

https://www.reptilegardens.com/reptiles/snakes/venomous/worlds-deadliest-snakes.php

https://kalyan-city.blogspot.com/2008/07/worlds-top-10-most-poisonous-venomous.html

https://www.rankopedia.com/The-Most-Deadly-Venomous-Land-Snake-in-the-World/Step1/23510/.htm

https://en.wikipedia.org/wiki/Snake_bite

https://www.venomdoc.com/LD50/LD50men.html