Z cirka 1200 druhů štírů je člověku skutečně nebezpečných jen něco málo přes deset, všichni jsou z čeledi Buthidae, jen jediný Hemiscorpiu lepturus je z čeledi Hemiscorpiidae . Je odhadováno, že ročně na bodnutí štírem zemře více jak 1000 lidí, naprostá většina z nich v zemích, kde neexistuje přesná evidence těchto případů. Smrtelnost bodnutí i těch nejjedovatějších a nejnebezpečnějších štírů je poměrně nízká, počet bodnutí jsou pravděpodobně statisíce ročně. Např. u štíra tlustorepého, který má na svědomí největší podíl smrtelných případů, je z reportovaných bodnutí co vyhledali lékařskou pomoc smrtelných kolem 1,2 %, pokud se přičtou případy, kdy postižený vůbec nevyhledá lékařské ošetření, tak smrtelnost bodnutí je jistě ještě nižší. Nejčastější oběti jsou ovšem děti předškolního věku, u kterých může být úmrtnost až 20%. Životu nebezpeční štíři žijí ve střední Americe, severní Africe a jihozápadní Asii. Určitá pomůcka pro určení nebezpečnosti je velikost klepítek, nebezpeční štíři mají většinou velmi drobné klepítka, člověku neškodní mají často mohutná klepítka. Štíři Austrálie nejsou životu nebezpeční.

Štír tlustorepý (Yellow fat-tailed scorpion, Androctonus australis), žije v severní Africe, má na svědomí 80 % všech úmrtí po bodnutí štíry a 95 % smrtelných případů v severní Africe což je dáno především velkým počtem bodnutí a špatnou lékařskou péčí. Smrtelnost bodnutí je totiž u dospělých jen asi 1 %, jen u dětí je poměrné vysoká, až 20 %. Lze předpokládat, že kvalitní lékařská péče by dokázala úmrtnost výrazně snížit. Dorůstá do délky asi 10 cm.

Štír smrtonoš (Death Stalker, Leiurus quinquestriatus) je nejjedovatější štír, jeho bodnutí je i nejvíce bolestivé, na druhou stranu má málo jedu a proto je jeho bodnutí ještě méně smrtelné než štírem tlustorepým, zdravého dospělého člověka by neměli na životě ohrozit. Žije od severní Afriky přes Arabský poloostrov až po střední Asii. Dorůstá do délky 6 cm.

Štír tlustoocasý (Arabian fat-tailed scorpion, Androctonus crassicauda) dorůstá až do délky 15 cm, nejvíce nebezpečný štír obývající Asii.

Štír zlatý (Arizona bark scorpion, Centruroides exilicauda) pravděpodobně nejnebezpečnější škorpion střední Ameriky, ovšem opravdu nebezpečný je pouze malým dětem, za posledních 20 letech není zaznamenán žádný případ v USA. Dorůstá do délky až 7 cm. Další nebezpeční štíři tohoto rodu jsou Štír krovový (Centruroides suffusus) ten má taktéž mnoho smrtelných případů v Mexiku mezi dětmi, dále Štír kubánský (Cetruroides gracilis) nejhojněji rozšířený štír tohoto druhu a především černá forma z Mexika může být také nebezpečná malým dětem, dále může být potenciálně nebezpečný štír jasný (Centruroides limpidus), štír lemovaný (Centruroides limbatus),  štír koupelnový (Centruroides vittatus).

Štír samičí (Tityus serrulantus) nejnebezpečnější štír Brazílie, smrtelností bodnutí se téměř blíží ke štíru tlustorepému, podobně nebezpečný je i menší bratříček Tityus bahiensis.

Hemiscorpius lepturus jediný člověku významně nebezpečný štír, který není z čeledi   Buthidae  , ale z čeledi Hemiscorpiidae. Štír se vyskytuje v Jemenu, Pákistánu, Iráku a Iránu.

Prevence a první pomoc

Smrtelnost neléčených bodnutí je i u těch nejjedovatějších poměrně malá, přesto u výše jmenovaných nejnebezpečnějších štírů je vhodné zajistit, pokud je to možné, lékařské ošetření. U všech bodnutí štírem je vhodné po dobu prvních 6 až 12 hodin postiženého mít pod stálým dohledem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dítěti nebo člověku, který je bodnut do hlavy či krku. Neobjeví-li se příznaky do 24 hodin, lze považovat případ za lehkou otravu, která nebude mít žádné další následky.
    Řezy do rány a vysání jedu je zbytečné provádět. Množství jedu je většinou tak malé, že přesné provedení řezu je velmi obtížné. Jed se díky své malé molekule a přítomnosti průnikového faktoru velmi rychle šíří do tkáně a proniká do lymfatických cest a krevního řečiště. Podle amerických autorů však lze rychlému pronikání zabránit škrtidlem a přiložením ledu.
    Prudkou bolest lze zmírnit běžnými analgetiky. Výrazně pomoci může nitrožilní aplikace kalcia. Již po podání 5 ml 10% roztoku pociťuje pacient okamžité zlepšení stavu. Ke zředění jedu a jeho urychleného odstranění z krevního oběhu se používá infuze solných roztoků. Je důležité nepodávat žádný uspávací prostředek na bázi barbiturátu, neboť zesiluje ochrnutí dechu.
    V závažných případech, tedy tam, kde dochází k projevům celkové otravy s poškozením nervové soustavy, je doporučeno podání specifického séra. Dávky se řídí závažností symptomů, mnohdy je nutno aplikovat 10 až 20 ml séra, aby bylo dosaženo ústupu příznaků otravy.

--------------------------------------------------

Další poznámky pod čarou:

Štír kýlnatý je druh štíra z rodu Euscorpius je jediný štír vyskytující se v ČR, ovšem současný výskyt není jistý. Je neškodný.

Štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus)

Heterometrus swammerdami je považován za největšího štíra současnosti dorůstajícího přes 20 cm, žijící hlavně v Indii a na Srí Lance. Tento štír s mohutnými klepety není obzvlášť jedovatý ani agresivní a jeho bodnutí se dá přirovnat k bodnutí neškodného hmyzu. Živí se hlavně hmyzem a jinými členovci, ale nepohrdne ani menším štírem. U štírů obecně je velmi rozšířen kanibalismus. Podobných rozměrů dorůstají také tří největší druhy afrického rodu Pandinus, který stejně jako Heterometrus patří do čeledi Scorpionidae. Dva z těchto štírů mají příznačná jména Pandinus imperator a Pandinus dictator, třetím je Pandinus gambiensis. Všechny dorůstají okolo dvaceti centimetrů. V dávno minulých dobách dle nálezů štíři dorůstali do velikosti až 2,5 m.

Heterometrus swammerdami

Zdroje:

https://www.ntnu.no/ub/scorpion-files/medicallist.php

https://jiri.sangl.sweb.cz/Odkazy/Jedovatost.htm

https://www.mapoison.org/ctr/9803scorpion.html

https://www.ucmp.berkeley.edu/arthropoda/arachnida/scorpiones.html

https://entowww.tamu.edu/extension/bulletins/l-1678.html

https://wrbu.si.edu/www/stockwell/emporium/emporium.html