Fotografování za modrého nebe
Za slunečného počasí s modrým nebem lze správnou expozici změřit z nebe přímo nad hlavou. Pro diapozitivy použijeme přímo naměřenou expozici a pro negativy použijeme korekci + 0,5 EV. Metoda je použitelná do nadmořské výšky 1500 m. Při použití polarizačního filtru musí být v době měření natočen do neúčinné polohy a až před zhotovením snímku vrácen do účinné polohy.
Fotografování v zimě
Když bílá plocha sněhu na snímku přesáhne cca 20 % obrazové plochy, vždy použít korekci. Při multisegmentovém měření je vhodná korekce + 1 až + 2,5 EV podle osvětlení (pro diapozitiv + 0,5 až + 2 EV). Tzn. pro negativ při zatažené obloze, ráno a večer kolem + 1 EV, při jasném slunečném počasí a čerstvým zářícím sněhu až + 2,5 EV.
Fotografování za mlhy
Proti podexpozici, případně ke zvýraznění mlhy použijeme u negativu korekci +2/3 až 1,5 EV (diapozitivy + ½ až + 1 EV) podle plochy, kterou zabírá mlha.
První způsob využívá tonální kontrast detailů v popředí. Vhodný je objektiv s krátkou ohniskovou vzdáleností, který umožní menší odstup od snímaného objektu. Kratší odstup znamená méně mlhy, a proto bude detail více kontrastní a zvýší se tonální rozdíl mezi ním a pozadím. V černobílé fotografii v silné mlze zvýrazní oranžové a červené filtry tonální rozdíl.
Druhý způsob snímání je bez kontrastních detailů se zachováním tonální jemnosti. Vhodné jsou objektivy s delším ohniskem, které umožní snímat na větší vzdálenost, při které jsou již veškeré oblasti scény tonálně potlačeny větší vrstvou mlhy. V černobílé fotografii lze mlhu zesílit silnými modrými filtry. Mimo krajinu lze mlnu snímat ve městech a v zříceninách. Šedé nebo Mauve přechodové filtry přidají dramatičnost. Stejně tak lze snímat detaily a lidi nořící se z mlhy.
Večerní fotografování ve městě
Nejjednodušší způsob jak vyfotografovat temně modrou ulici s oranžovými lampami je počkat je počkat do chvíle kdy rozdíl jasů mezi osvícenými a neosvícenými místy v záběru je u negativů 5 EV, při snímání použijeme korekci + 0,5 EV (diapozitivy 4 EV bez korekce). Proměřování scény provádějte v režimu předlohy clony (AV). Při expozici použijeme expoziční čas, který je středem mezi naměřenými hodnotami (tzn. např. stíny 0,5“, světla 15“, rozdíl 5 EV => expoziční čas 3“ s korekcí + 0,5 EV pro lepší prokreslení stínů u negativů).
Fotografování na světla a na stíny
Slouží k tomu, aby buď nejsvětlejší nebo nejtmavší část snímku na které nám záleží byla akorát prokreslena přičemž se využívá dynamický rozsah filmu a jsou maximálně zachycené i opačné tóny. Prakticky použijeme bodové měření na světla např. pro prokreslení dominantních bílých oblak či prokreslení zasněžené scény. Naopak bodové měření na stíny použijeme pro prokreslení vlasů modelky či tmavé části snímku např. stromu nebo skály ve stínu.
Např. bodové měření na světla, tzn. změřením nejsvětlejší části obrazu a provedení plusové korekce o polovinu dynamického rozsahu filmu (většina diapozitivů a digitálních čipů má dynamický rozsah 5 EV, běžné černobílé i barevné negativy 6 EV, některé profesionální filmy 7 EV). V praxi tedy nastavíme např. u běžného negativu + 3 EV přímo korekcí nebo s dopomocí změny citlivosti filmu (např. pro film ISO 100 nastavíme citlivost filmu manuálně na ISO 50 (tj. korekce + 1 EV) a na ovladači korekcí + 2 EV. Postupným bodovým proměřováním scény najdeme nejsvětlejší oblast, tu poznáme podle nejkratšího expozičního času, který v režimu předvolby (AV) bude fotoaparát zobrazovat. Tuto expoziční hodnotu uložíme a nebo nastavíme manuálně a pak můžeme zhotovit snímek.
Schwarzschildův jev
Při dlouhých expozičních časech nad 10 sekund se snižuje efektivní citlivost fotografického materiálu. Pro časy od 10 do 90 sekund stačí + 0,5 EV, od 90 sekund do 10 minut korekci + 1 EV, nad 10 minut + 1,5 EV.